O jelenech a gazelách III. - seznamovací okénko

Přátelé,

V předchozích příspěvcích o jelenech a gazelách jsme nakousli, kdo s kým, a podobně. Dosud jsme ale nevyřešili, kde!

Natož jak.

To by nám chybělo...

Přitom to je jedna z hlavních překážek spontánního vývoje událostí... A jak určitě tušíte, to prostě nemůžu dopustit.

Tímto tedy navazuju na praxi své slavné mládežnické rubriky (pod inovovaným názvem Srnka radí), kterou jsem provozovala kdysi před lety v jednom pofiderním plátku a v níž jsem řešila samé vztahy (a na závěr vztah k hudbě)... Soudě dle ohlasů, to byla rubrika, díky níž se nikomu život extra neposunul, což považuju za značný úspěch, protože jsem se tím dostala na úroveň prakticky všech zásadních časopisů životního stylu, které na trhu máme. :-)

(Vsuvka: Je zde určité riziko, že se v konečném důsledku tento příspěvek natáhne co do rozměru... Neříkal tu před pár dny někdo, že by se Srnka měla limitovat v počtu znaků? Jenomže... Přátelé, na anonymy my nereflektujeme. A navíc, vzhledem ke společenskému dopadu probírané problematiky představuje délka textu podružnost, kterou jistě decentně pominete.

Uznejte, že byste byli sami zaskočení, kdybych to napsala krátký...)

Ale k věci. Inu, seznamování. 

Množí se mi tu dotazy, KDE má dneska normální nezadaný (pracující) 30+ natrefit na jinou/jiného "normální/ho" (nejspíš také pracující/ho).

A to se ptáte vy MNĚ, 25+ matky na mateřské, již pátým rokem...?

Jasně. Samo sebou.

Dost bylo poraden, kde poradci všechno dostatečnou měrou (lépe i v několika životech paralelně) osobně prožili, že?

Roste poptávka po rozvláčných a běloskvoucích rádkyních (typu smetanový sýr), které nebyly mezi lidma prakticky celou věčnost.

Máte je mít.

Trilogie spěje do finále a dav si žádá konkrétních závěrů. :-)

Hlavní bod večera...

Přátelé, myslím, že se z toho dělá zbytečná věda. A bere se to strašně vážně.

A vůbec.

To je kniha!

Přátelé,

Naše knihovna si pro mě připravuje neustálé dárky. Toto je jeden z nich.

Pamatujete, jak jsem si řekla, že si budu zaznamenávat dětské knížky, které tu máme německy k dispozici v hojném počtu? Teda ty co nás berou.

Tak se ukázalo, že můj muž měl pravdu... :-).

Zatím to fakt nevystačí na samostatný blog. Víc si je čteme než o nich píšem.

Ale to nic nemění na skutečnosti, že některé stojí přesto za to, podělit se o ně.

Čili. Když mě nějaká cvrnkne do nosu, zveřejním to po novu tudy, jo? Snad si je užijete se mnou.

A tohle je zrovna jedna kniha!

Bobřík vytrvalosti

Přátelé,

Tak jsem vám během 3 deštivých dní zrevidovala svůj blog.

Jakože celý. 

No to mě potěš!

Když pominu, co mě to vlastně popadlo (původně jsem si chtěla pouze zabilancovat - mých 21 týdnů je dobrý měsíc pryč a vyhodnocení nikde...), zachvátila mě panika, jestli vám mám dál co nabídnout...

No a po jeho přečtení jsem tedy dospěla k pár zjištěním, která vy, kdo ke mně občas nahlédnete, už jistě dávno tušíte v plném rozsahu...

A pokud jste přišli teprve nedávno, přináším je, abyste to propána nemuseli číst všechno nazpět. :-)

Minutka minimalistická

Přátelé,

Dnes jeden dotek z vyšších sfér.

Umění je, přátelé, otázka výkladu.

Naše Sýkorka takto ztvárnila svůj sen.

Jedná se tedy o reprodukci, protože originál byl sestaven z tyčinek mikádo a než jsme je stihli vyfotit, byl přeskupen se v jinou formaci.

Nicméně.

Význam zůstal.

O autech a ženách

Přátelé,

Nepochybně auta a ženy jsou nepřekonatelná kombinace.

Udělala jsem rychlou rešerši na internetu a zjistilo se, že je tomu tak již dávno :-)

Až na to, že my jsme kvůli tomu zřejmě odsouzeni už na věky věků chodit pěšky.

No posuďte sami.

Již dobrou třetinu roku uvažujeme o voze. Akorát že auto fakticky víc potřebuju já, takže mi muž ohleduplně sdělil, že si mám nadefinovat kritéria.

Jasná zpráva. To nemůže být problém. 

Definování kritérií mi jde v oblasti aut naprosto znamenitě. 

Která žena by s tím mohla mít potíže?

Je to moje hned druhá nejoblíbenější činnost, hned po sepisování jasných a konkrétních nákupních seznamů pro muže.

A kreslení plánků, kde se ta surovina v obchodě nachází.

Tak jsem se zamyslela. A už vím.

Je libo trochu růže na líčka?

Přátelé,

Tak to vypadá, že Čechy postihlo pár dalších letních dní. 

Dva nebo tak.

Ani za mák vám nezávidím a vůbec si nepřeju rychlý teleport... 

Protože víte, co tu máme my?

Máme lezavo.

Ha!

Vypadá to venku asi takto:

(Sýkorčina tematická imprese)

Zatím možná netušíte, v čem spočívá ta výhoda.

Nebojte, prozradím vám to. Ale nezaručuju, že po tomto odhalení ještě budete moct usnout. Samou touhou k nám okamžitě na skok vyrazit...

Jak dál, když nevíte, jak dál?

Přátelé,

Nebojte na třetí díl o jelenech jsem nezapomněla a bude "už brzy na vašich displejích".

Ale dnes mám před sebou téma, v němž ještě nemám úplně jasno.

Což může znamenat dvě věci:

A) příležitost psát a psát a psát, než si ujasním, jak to vlastně mám

Nebo

B) příspěvek plný otázek na vás, abych se zorientovala skrze odezvu okolí

Samosebou, varianta A mě bude hrozně bavit. Ale úplně nevím, jak vás. Tak já zkusím tu druhou a uvidíme.

O nocležnících

Přátelé,

Musím se vám k něčemu přiznat. Bylo to poprvé...

...co jsme nabídli nocleh někomu cizímu. Nevšední zážitek. Alenka v říši divů.

Znáte couchsurfing?

Kdo ne, to takhle studenti jezdí po světě. Někdy sami a někdy (jako v tomto případě) ve dvojicích. Vyberou si město, kam se chtějí podívat, a v online síti si vyhledají nějaké open-minded a velkorysé blázny, kteří je přivítají v deset večer u sebe doma, dají jim najíst, nechají je vyspat v čistém povlečení, ráno je zamknou v bytě, aby na ně nikdo nezaútočil zatímco v klidu chrupou, protože musí paralelně odvést své děti do školky, pak se vrátí, kolem desáté (když se ti dva vzbudí) jim nabídnou snídani, poskytnou jim mapu města, poradí jim s názvem jízdenky, dají tipy, co nevynechat, popřejí hezký den a vůbec nic za to nechtějí...

O čem to bude dneska?

Přátelé,

Asi zase nějaký cyklický objev. Myslím, že od vzniku blogu už máte nejspíš jasnou představu, že tady sinusově diverguju mezi tragickou notou a opětovným nádechem. Fázi v mínusu kompenzuju totálním enthusiasmem. To už všechno víte.

Takže bych vám to vlastně už nemusela psát. 

Jenže musím.

Protože mám sice báječný nadhled nad prožíváním ostatních lidí a nad cizími vztahy. Méďům a dalším stvořením dokážu nepřekonatelně radit. Ale nad sebou ne. V případě sebe jsem polapená každodenními náladami a trápím se pro úplně stejně malicherné věci jako ty naši pišišvoři.

A teprve když to tady vyleju, tak to najednou vidím. Jakobych vylezla na žebřík. Vlastně to je odrazový můstek. Zase se můžu sobě zasmát.

O jelenech a gazelách II. - zaměřeno na gazely

Přátelé,

Řešíme tady naprosto zásadní rozbor, abychom zase pronikli hloubš do vztahových jevů.

Dělíme si muže na jeleny (na ty jsme zaostřili minule) a medvědy.

Ženy naproti tomu na gazely a slonice.

Je vám jasné (kdo jste přišli až nyní), že bez toho se nedá strávit klidný zbytek dne...

Tak popojedem.

O jelenech a gazelách - aneb strasti začínajících vztahů

Přátelé,

A jsme zase u vztahů. Návštěva Prahy mi přihrála zajímavé téma, které tu s vámi musím probrat. Protože spousta kvalitních a jinak fantastických lidí se mi jeví být lehoulince zmatená, když dojde na odhad chování potenciálního protějšku a očekávání dalšího vývoje událostí. A tomu se musí předcházet. Když už nás to nenaučili ve školách. No uznejte - a kdo už méně povolaný by vám měl poskytovat zrcadlo než jedna naivní a vaší situaci na hony vzdálená srnka...?

Zvířecí paralely jsou na tomto blogu jako doma. Čili se usaďte (nebo se uvelebte, jak uznáte) a hned jdeme na to! A bude to trilogie (protože už jsem dlouho nepsala a grafománie mě opět dostihla). Vy ale už stejně žízníte po mých rozborech, čili si tentokrát na tu délku ani nebudete stěžovat.