Jak čas pádí

Jak čas pádí

čtvrtek 15. října 2015

Písnička pro medvěda (neumělý překlad)

Přátelé,
V mé seznamovací "poradně" jsem méďům připojila píseň s poselstvím 
(abyste jí tam nemuseli znova lovit, odkaz na snad funkční verzi s originál textem zde: https://www.youtube.com/watch?v=-5O2B8O_8nc). 

Pro ty, kdo nejsou s němčinou ještě tak úplně sběhlí, jsem ovšem slíbila amatérský nástin, vo co de, abyste se mohli soustředit čistě na zvukomalebnost tohoto neprávem opovrhovaného jazyka (a nemuseli hned lovit obsah). 

Jenže pak to nějak zapadlo, proto doplňuju ho dodatečně (zcela bez citu pro rytmickou korelaci s hudbou, ale zato to ani není doslovný překlad):



Cro: Bye bye

Neuvěřitelně krásnej den,
venku je teplo,
on jede právě domů svým vlakem,
kouká se z okna,
dá myšlenkám volnej tok,
opře se do sedadla,
nemusí dlouho ještě ven.

Pár lidí vystoupí,
další naopak,
přehodí písničku,
když v tom si všimne týhle Frau.

Bleske mu "wau".
Řekne "jo, místo je volný", ona
se usměje a on tuší:
"běž, oslov jí, než..."

Ta je tak krásná, žes to neviděl,
vsaď se, že nikoho nemá,
běž, nedělej se, leť,
kdy už, když né teď?
Slyším, jak mý srdce tluče, Bam.

Co mám jenom říct, co na ní vybafnu?
Jsem kus zbabělce, jestli si netroufnu.
V mý hlavě víří slova, ale nemůžou ven,
ta vstává,
byl to sen?

Pá pá pá pá moje životní lásko,
přesně tak už se víckrát neuvidíme,
stává se, že se lidi třeba potkaj i dvakrát,
ale pak podruhý je občas už pozdě.


Neuvěřitelně krásnej den,
venku je teplo,
má chuť nakupovat, takže do města,
chce pár věcí, co tak ženský občas chtějí,
bikiny, novou kabelku a trochu se pokoukat,
čili ven,
do vlaku jdem,
cvakne lístek za 4,70, to je pěkně mastná jízda,
však v tom ho uvidí,
sladkej týpek,
sedne si přesně naproti a doufá:
prosim prosim prosim prosim, pojď,
oslov mě, pojď,
je úplně fuk, co mi pěknýho řekneš, skočim na to, ham
no tak pojď,
Ty jsi můj Mann,
patříme si teď,
tak už dál neseď,
Slyšíme svý srdce, Bam!

Co mám jenom říct, co na ní vybafnu?
Jsem kus zbabělce, jestli si netroufnu.
V mý hlavě víří slova, ale nemůžou ven,
tak vstanu,
byl to sen.

Pá pá pá pá moje životní lásko,
přesně tak už se víckrát neuvidíme,
stává se, že se lidi třeba potkaj i dvakrát,
ale pak podruhý je občas už pozdě.

(Kecy kecy kecy kecy kecy kecy...)

Přátelé,
líp to (zatim) nesvedu.
Ale poselství se snad přeneslo i tak.
Díky,
Š.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Přátelé, děkuji za vaši návštěvu i za vlídné komentáře. Je mi potěšením, sdílet s vámi svůj svět. Š.