Dnes jeden dotek z vyšších sfér.
Umění je, přátelé, otázka výkladu.
Naše Sýkorka takto ztvárnila svůj sen.
Jedná se tedy o reprodukci, protože originál byl sestaven z tyčinek mikádo a než jsme je stihli vyfotit, byl přeskupen se v jinou formaci.
Nicméně.
Význam zůstal.
Jedná se o čtyři židle, na nichž se nachází naše rodina.
V horní řadě maminka se Sýkorkou, ve spodní táta s Brundibárem.
Důvod, proč na těch židlích úplně nelícujeme, je ten, že se nám právě něco zdá.
Sýkorce se například zdá, že se hezky oblékla a šla na balet.
Nevím, jestli to je z minimalistického nákresu zcela patrné, ale židle v levém horním kvadrantu má obuté baletní špičky.
Dumám zde nad tím nákresem již dobrých pár minut.
Ale vidím v něm jednoznačné poselství.
Myslím, že lidem by obecně ohromně prospělo, kdyby se občas hezky oblékli a šli na balet.
Místo toho, co právě dělají.
Zvláště matky.
Ale též ostatní, kdo jinak řeší nějaké podružnosti v životě.
Zkrátka se zvednout ze židle a nechat se trochu unést.
Co říkáte?
Díky?
Š.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Přátelé, děkuji za vaši návštěvu i za vlídné komentáře. Je mi potěšením, sdílet s vámi svůj svět. Š.