O autech a ženách

Přátelé,

Nepochybně auta a ženy jsou nepřekonatelná kombinace.

Udělala jsem rychlou rešerši na internetu a zjistilo se, že je tomu tak již dávno :-)

Až na to, že my jsme kvůli tomu zřejmě odsouzeni už na věky věků chodit pěšky.

No posuďte sami.

Již dobrou třetinu roku uvažujeme o voze. Akorát že auto fakticky víc potřebuju já, takže mi muž ohleduplně sdělil, že si mám nadefinovat kritéria.

Jasná zpráva. To nemůže být problém. 

Definování kritérií mi jde v oblasti aut naprosto znamenitě. 

Která žena by s tím mohla mít potíže?

Je to moje hned druhá nejoblíbenější činnost, hned po sepisování jasných a konkrétních nákupních seznamů pro muže.

A kreslení plánků, kde se ta surovina v obchodě nachází.

Tak jsem se zamyslela. A už vím.

Nejvíc ze všeho potřebuju, aby auto mělo otevírací okýnka.

Kdyby se vám na tom zdálo něco nejasného, tak vězte, že to vůbec není samozřejmost!

Přitom takové okýnko, když si člověk tu a tam může otevřít, hned cítí závan čerstvého vzduchu. A to se hodí. Zvlášť, když vezete děti...

A úplně nutně potřebuju potah s bublinkama (ten je vážně ftipnej). 

A pak teda zrcátko na sluneční cloně u řidiče. Všimli jste si taky, že tam nebejvaj?

Né, že bych ho potřebovala kvůli sobě. Ale jsem sebekritická. Kdyby mě náhodou zastavili strážníci, možná bych to na samotnou němčinu neuhrála. A jsem přece dáma, že? Hledání zrcátka v kabelce by se mi mohlo v poslední vteřině hrubě nevyplatit.

Naproti tomu je mi úplně fuk (pánové si zacpou uši), jestli to auto bude mít automat nebo výfuk. 

Přes vodovky nebo na cín&dží. Nebo džínsy? Ne, ty budu mít já (po dlouhé době jsem si pořídila jedny, které mi doopravdy padnou ;-).

Je mi to jedno, poněvadž je jasné, že stejně už na věky věků budu řídit jako ženská.

Taktéž je mi lhostejno, zda ten vůz bude mít tažné zařízení, střešní nosiče a nebo nosiče nákupu až do domu (ten by se hodil...!), ale není mi jedno, že se na něj budu muset jet podívat až někam cca k Aši. Radši bych do CaA, té naší!

No no! Ale myslíte si, že se dá nabídka vozů podle otevíracích okýnek vůbec setřídit?

Přesně tak. Protože to jako obvykle neprogramovala žena...

Čili muž se zhrozil, mnou předdefinovaná kritéria vyredukoval a místo toho mi dává denně hádanky a slovní úlohy.

Jsou tu dvě auta za stejnou cenu. Jedno má najeto 50, druhé 70. Jedno je zaregistrované 2011, druhé 12. To starší má novější design, ale vyšší spotřebu. Když uvážíme, že červená barva laku je těžší, kolikrát musí jet traktorista než bude sklizeň brambor pod střechou?

Jak se mám na základě takových údajů asi rozhodovat?

Tak se ptám. Má to otvírací okýnka? - No, jedno má jedno a druhé nemá žádné. Ale zato má levé dveře.

Aha. Dveře se hodí.

- Ale zase nemá navigaci..., na to muž.

To neřešim. Jezdim analogově - na mapy.

Bublinky? 

- Proužky.

Very shabby, to neberu.

Kdo má proužky, ten má styl, platilo naposled v devadesátých letech... Jelikož jsou ty auta ale mladší než 2010, jasně by byly vůči mě v opozici, a to jak uznáte, nemůžu bez parkovacích senzorů připustit.

Čili. Vidíte, jak úspěšně jsem si kritéria nadefinovala? Na mě si nepřijde.

Všechny vhodné vozy mi z hledáčku okamžitě vypadnou a já se můžu v klidu věnovat muškaření.

Příště si vezmeme na mušku třeba víno. Tomu rozumím také zhruba tak (a někdy i o něco míň).

Díky, že se nezdráháte se mnou použít chůzi. Bude to zjevně ještě dlouho nutné.

Š.