To je kniha!

Přátelé,

Naše knihovna si pro mě připravuje neustálé dárky. Toto je jeden z nich.

Pamatujete, jak jsem si řekla, že si budu zaznamenávat dětské knížky, které tu máme německy k dispozici v hojném počtu? Teda ty co nás berou.

Tak se ukázalo, že můj muž měl pravdu... :-).

Zatím to fakt nevystačí na samostatný blog. Víc si je čteme než o nich píšem.

Ale to nic nemění na skutečnosti, že některé stojí přesto za to, podělit se o ně.

Čili. Když mě nějaká cvrnkne do nosu, zveřejním to po novu tudy, jo? Snad si je užijete se mnou.

A tohle je zrovna jedna kniha!

O co jde? Na scénu vstupuje oslík s laptopem pod paží: 

"Co to máš?" ptá se opičáka. 

              - "To je kniha." A začíná série dotazů.

"Jak v ní roluješ dolů a nahoru?"

              - "Vůbec neroluju. Otáčím stránky. To je kniha."

"Můžeš s ní blogovat?"- "Ne."

"A kde je myš?"

Můžeš bojovat postavama? - "Ne."

Esemeskovat? - "Ne."

Twítovat? - "Ne."

Máš wifi? - "Ne."

Dokážeš tohle...?"

"Né... to je kniha. Podívej se!" (následuje kousek kapitoly)

"Moc písmen..."

"Takže... Umí ta kniha ještě něco? Potřebuje heslo?"

"Ne! To je kniha! ... Vrátíš mi jí už?" - "Ne."

"Ale neboj, až jí přečtu, tak jí zase uploaduju..."

"To nemusíš... To je KNIHA, osle!"

Celou dobu čtení mé děti jen nechápavě mrkaly očkama. A pak prohlásily, že je nejlepší... 

Od té doby ji čteme skoro denně, někdy i dvakrát. A na přesně stejných místech se denně ozývá "ta se mi líbí". :-)

Já bych ovšem řekla, že se jim hlavně líbí maminka, jak se baví. To je panečku kniha...

Zase se ozvu! Díky,

Š.