Vždycky jsem si myslela, že jsou to jen takové řeči mojí mamky.
Ale když se tak pozoruju, jak mi je, když jsem (skoro úplně) přehlcená programem, lidma a návštěvama v Praze - BÁJEČNĚ. Skvěle jsem si vás užila (i přes to parno - heč, u nás bylo už jen 23 ;-).
Ale když si uvědomím, že bych po dvou hodinách sezení doma už zase něco podnikla...
Možná, možná... Na tom přece jen něco bude.
No a tak i kdyby. Tak co.
Mám se ráda i když se po třiceti letch (ehm, pardon, dvaceti pěti samozřejmě ;-)) přijde na to, že jsem hyperaktivní.
Stejně, co to je jako za nálepku?
Že jako nevydržím dlouho bez činnosti? Že se nevydržím válet na gauči a dívat na seriály?
Zaprvé, bylo by na tom něco závadného?
Myslím, že svou schopnost soustředění jsem už prokázala absolvováním všech škol. A svůj čas u seriálů jsem si už proseděla v mládí, když mi kvůli mé nezkušenosti a naivitě hrozila ve světě dravců nějaká újma.
A za druhé, to sedět v houpací síti a zírat do iPadu vydržím tedy klidně celé dopoledne (když mi zde děti dovolí, což obvykle ne - proto to vypadá, že ty zařízení moc nepustím z ruky - ale právě v Praze jsem je opouštěla zcela laxně, protože do porovnání s tamními zážitky se taková placka nedá ani zařadit. Takže? Závislá nejsem a hyperaktivní nakonec asi taky ne.)
Každopádně jsem ráda, že postupně si (jak děti rostou) budu moct krapet uvolnit ruce a (samosebou v rámci rodičovské zodpovědnosti) trochu se vrátit do světa. Snad. No prostě jo. Bez toho by to nešlo. Nehodlám hned letět na Pobřeží slonoviny (i když to zní exoticky, co?).
Ale ta mateřská (a v cizí zemi obzvlášť) je fakt dost tlumící.
Asi to tak má nějakou dobu bejt. Nebo ne? Ha, únava a můj kamarád, steskový splín, že by už mi ťukaly na rameno?
Takže třeba nejsem ani hyperaktivní, jen moje potřeba podnětů a lidí a češtiny je tak obrovská, že mi těch 14 dní připadá pomalu málo.
Nicméně bych třeba taky ráda odjela někam ještě jinam. Na chvilku. Eurovíkend. Týden někde v Evropě. Žádné lety přes oceán, na to mě neužije. A nebo teda aspoň stanovat a jezdit někde na vzduchu na kole.
A pak zase do Čech.
Přátelé, díky díky, bylo mi tam s vámi krásně! Jen houšť! Příště třeba dojde i na ten disco maraton ;-D
Š.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Přátelé, děkuji za vaši návštěvu i za vlídné komentáře. Je mi potěšením, sdílet s vámi svůj svět. Š.