Marcipánový rohlíček

Přátelé,

Určitě to také někdy míváte.

Pocit, že se na vás valí dlouhatánský seznam úkolů, nevíte, co dřív, čím začít a jak to všechno stihnout.

To by nebylo ani tak divné, většině z nás se toho nejspíš někdy nakupí...

Ale teď si představte, že máte tento pocit v okamžiku, kdy si jaksi přitom na žádný opravdový úkol nemůžete vzpomenout.

Jídlo - uvařeno.

Byt - (převážně) uklizeno.

Dítě - spí.

Rutina - ošéfovaná.

Nic, co by se mělo nezbytně udělat teď.

Ale přesto sedím "jako na trní" a mám hlavu plnou budoucích vzdálených a (samozřejmě) OBROVSKÝCH "to do" položek.

1) Naučit se německy

2) Najít si ucházející zaměstnání

3) Vychovat děti

4) Postarat se o rodiče, až to bude potřeba
5) Zajistit světový mír

Ehm, já vím. 

Rozumově to vím.

Nemá smysl to řešit teď.

Ale hlava mě nenechá na pokoji a když na to pomyslím, mám pocit, že se to na mě valí a že se to NEDÁ zvládnout.

Sedím, ale ve skutečnosti bych potřebovala běžet a vřeštět u toho jako blázen "áááááá!".

To je přátelé přesně ten okamžik, kdy se musím vrátit ke své pomůcce "rozpadu úkolů na subatomy", násilím se zastavit a plánovat malé, měřitelné, splnitelné povinnosti pouze na TENTO týden. Mám nástroj. Ale vůbec mi to nejde.

Nejhorší na tom ale je, že vím, čím jsem si to způsobila.

Přátelé, je to zcela přízemní.

Možná tomu nebudete věřit.

Snědla jsem marcipánový rohlíček.

Fakt.

Je to pouze tím.

Ráno jsem byla v klidu (celkem).

Ale pak jsem jela na trh, a tam na mě koukal.

Co myslíte, že se stane, když na labradora někde vykoukne jídlo?

Ano, snědla jsem ho okamžitě celý na posezení.

Ale marcipánový rohlíček není jen tak kousek sladkého pečiva. Přátelé, jsme na severu Německa, poblíž Lübecku, odkud marcipán pochází.

Marcipánový rohlíček tady - to znamená solidní kus marcipánu, obalený mandlema a politý čokoládou. A jak víme, marcipán, to jsou mandle a cukr.

Co způsobí pět deka cukru, když ho sníte najednou?

Ano, přátelé, způsobí rozkmitání celého organismu a potřebu okamžitě tu energii do něčeho napřít.

A véééliký stres z toho, když to nejde okamžitě.

Nedá se nic dělat.

Nemůžu se naučit německy dneska.

Dneska vyřešit svou profesní budoucnost.

Do odpoledne vychovat děti.

Sakra.

Zpropadený rohlíček!

Co s tím teď?

Zkusím jít aspoň s dětmi ven.

Za troškou jara.

No, asi budu spíš utíkat. Jinak večer neusnu.

Díky,

Š.