Jak čas pádí

Jak čas pádí

čtvrtek 12. března 2015

O disciplíně

Přátelé,
Ještě jsem k příspěvku Rodičovská schůzka zapomněla poznamenat jednu věc.

Že samozřejmě poté, co vedení školky důkladně vysvětlí, co, jak a proč je naplánováno a proč požadují některé věci, a zodpoví všechny dotazy (rodiče jsou zvyklí je opravdu klást a ptát se na vše, co není jasné, nikoliv zaraženě mlčet), tak všichni rodiče zkrátka tyto prosby akceptují a splní.

Když se řekne, že musíme do pátku odevzdat vyplněný formulář ohledně případných stravovacích omezení, alergií, a (ne)zkušeností se spaním na palandě, tak ho prostě všichni odevzdají (výjimku tvoří ti, kdo nebyli na třídní schůzce - zanedbatelné procento - ovšem ti podle mě dostali formulář hned následující ráno ve školce a odevzdají ho taky). 

Protože chápou, že ohledně stravovacích omezení se musí zařídit jídelna na zájezdu (která je bez mrknutí oka schopná vařit vegetariánsky, bez lepku, bez laktózy i s vyloučením potravin, nekonzumovaných z náboženských důvodů...).
A podle zkušeností s palandou se musí rozvrhnout obsazení pokojů a postelí.

Když se řekne, že se musí uhradit poplatek za zájezd do tehdy, tak je uhrazen, protože z něj se musí v předstihu zaplatit zálohy za ubytování a autobus a obstarat různé záložní věci (školka má záložní všechno, co vám jen přijde na mysl, a pamatuje na všechny eventuality, protože se poučila ze všech předchozích zájezdů).

Někdy mi toto předvídání leze krkem.
A vzdorovitě si improvizuju.

Ale je nutno připustit, že v chodu státu, institucí, úřadů a obchodů, to prostě perfektně klape. A ve společnosti panuje řád a pořádek, který je skvěle přehledný a jasný. A narušit ho může už jen přírodní katastrofa.

Díky, Š.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přátelé, děkuji za vaši návštěvu i za vlídné komentáře. Je mi potěšením, sdílet s vámi svůj svět. Š.